novopacko.cz > Úvod > MAPA
Nová Paka v Podkrkonoší leží mezi význačnými turistickými oblastmi Českého ráje a Krkonoš, navazuje na Podzvičínsko a dnes tvoří východní bránu Geoparku Český ráj. Je to zvláštní místo, zahleděné tak trochu do sebe. Snad proto se zde objevuje tolik zajímavých jevů nejen v přírodě, ale i v oblasti duchovní a umělecké. Nejstarší zmínka o existenci tehdejší Nové Paky (Paká Mladá) pochází z roku 1357. Po dlouhá staletí byly osudy města spojeny s historií hradu Kumburk mezi jehož majitele patřily tak slavné rody jako Vartenberkové, Krušinové, Berkové, Smiřičtí, ba i Albrecht z Valdštejna. Z Nové Paky vede zajímavá „Máchova stezka“ ke zříceninám hradu Kumburk a Bradlec, které navštívil při své Pouti krkonošské K. H. Mácha. Hrad Kumburk byl zbořen v roce 1658. V roce 1454 udělil městu král Ladislav erb s šikmo položeným výsekem routového věnce. První právo na pořádání výročních trhů získalo město v roce 1478. Obyvatelé byli rolníky, ale přivydělávali si „šeucováním“, hrnčířstvím, perníkářstvím, ale především tkalcováním a punčochářstvím. Pro město, které bylo vlastně celé z dřevěných staveb, znamenal největší nebezpečí oheň. Kronika zaznamenává největší požáry v létech 1563, 1643, 1666, 1710, 1827, 1844... Nebyly to ovšem jenom požáry, ale i povodně a pustošící vojska, která přinášela zhoršení poměrů.
Nejhorší stav nastal v letech 1771–1772, kdy byla veliká neúroda. Od jisté smrti hladem zachránily obyvatele Podkrkonoší brambory, které pěstovali pavláni v místním klášteře. Na život města měl právě velký vliv pavlánský klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Na základě místní pověsti o nalezení zázračné sošky Panny Marie ve zlatých dolech v nedaleké Stupné byl podle přání maršálka Rudolfa Tiefenbacha vystavěn klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Klášter byl dostavěn v roce 1701 a kostel poprvé vysvěcen v roce 1724. Z Nové Paky se stalo významné poutní místo, chodilo sem množství poutníků, kteří město povznesli ekonomicky. Mocný vliv měla klášterní huť i na architekturu města a výtvarný projev. Město se rozrostlo, stalo se centrem národního obrození v Podkrkonoší a koncem 19. století se nebývalým způsobem rozšířila průmyslová textilní výroba, která navázala na starší tradice. V létech 1890–1910 vzrostl počet obyvatel téměř dvojnásobně a začaly se objevovat i zajímavé obytné, školní a průmyslové stavby. Do pozoruhodných rozměrů se rozrostl kulturní a spolkový život. O tom všem se nejvíce dozvíte v historické expozici Městského muzea v Suchardově domě, kde jsou pořádány i zajímavé výstavy. Suchardův dům nechal postavit v novorenesančním slohu Antonín Sucharda mladší v létech 1895–1896. Na výzdobě domu se podíleli členové rodu a freskou Sv. Božetěcha i Mikoláš Aleš, svědek na svatbě Anny Suchardové a Aloise Boudy. Rod Suchardů je unikátní tím, že od roku 1770, kdy se narodil Jan Sucharda starší, byl až do dnešní doby snad každý ze členů rodu výtvarným umělcem.
Nejznámější je jistě Stanislav Sucharda (1866–1916), tvůrce pomníku Palackého v Praze a jeho bratr Vojta Sucharda (1884–1968), autor dřevořezeb apoštolů na Staroměstském orloji. Nedaleko Suchardova domu se narodil spolutvůrce výzdoby Národního divadla Josef Tulka a akademický sochař Bohumil Kafka – autor největší jezdecké sochy (Jan Žižka na Vítkově v Praze). Z Nové Paky pochází členové Skupiny 42 – malíř František Gross, fotograf Miroslav Hák, sochař Ladislav Zívr, akademičtí malíři Čílové, Otakar Zemina a mnozí další. V muzeu uvidíte i betlém a seznámíte se s historií města a jeho řemeslnými tradicemi. V zahradě Suchardova domu je ve vitríně vystaven „zkamenělý strom“ – araukarit, který měří 8,20 m. Přes ulici je další expozice muzea – Klenotnice drahých kamenů a Spiritismus v Podkrkonoší. Jsou to expozice opravdu ojedinělé. V Klenotnici jsou vystaveny drahé kameny (acháty, ametysty, jaspisy, karneoly, křišťály...). Můžete se vydat na cestu geologickým vývojem a obdivovat prokřemenělé zbytky kapradin, přesliček, plavuní, stromů, ale i stopy života dávných živočichů. Jejich největší zvláštností je, že ve své různorodosti byly většinou nalezeny v okruhu pouhých 10 km kolem Nové Paky. V podkroví budovy Klenotnice je expozice Spiritismu v Podkrkonoší, kde uvidíte zajímavé medijní kresby. Nová Paka byla totiž centrem spiritismu a Karel Sezemský vydával časopis Posel záhrobní a knihy v nakladatelství Spirit. Nová Paka stojí za návštěvu, budete příjemně překvapeni.
